Jednou z věcí, které vídáme venku nejčastěji, jsou bezpochyby automobily, především pak ty osobní. A je jich čím dál více. Zatímco dříve bylo poměrně vzácností, a kdo měl v rodině jedno, byl rozhodně středem pozornosti, dnes jich v každé rodině najdeme hned několik. Není výjimkou, že má své vlastní každý člen rodiny, který má řidičský průkaz.
Je však otázkou, zda jich opravdu potřebujeme tolik. Jistě, není pochyb o tom, že nám vlastní auto značně zlepšuje mobilitu, neboť se díky němu dostaneme snadněji tam, kam potřebujeme, a nemusíme se spoléhat na veřejnou hromadnou dopravu. Ta je totiž sice v naší zemi na velmi dobré úrovni, avšak to stále neznamená, že je dokonalá, zvláště pak na malých vesnicích, nehledě na fakt, že často trvá déle a mnohdy musíme počítat s přestupy.
Také je pravdou, že zvláště pro starší lidi a pro ty, kteří mají problémy s mobilitou, může být cestování autobusem či vlakem prakticky nemožné. Je to proto, že nastupování a vystupování je leckdy poněkud obtížné i pro zdravého člověka, natož pak pro toho, kdo má potíže se hýbat. S tím je také potřeba počítat – koneckonců pro některé z nich je těžké posadit se i do běžného auta, a musí jej mít speciálně upravené, aby do něj mohli nasednout.
Je ovšem pravda, že nárůst, který vidíme, souvisí hlavně s pohodlností. A je dobře známo, že jsou si lidé ochotni za pohodlí připlatit. Proto není divu, že jsou ochotni přijmout i cenu, kterou je nutné za automobil i za jeho údržbu či pohonné hmoty zaplatit.
Zdá se však, že jich je v posledních letech až příliš. Proto bychom měli zvážit, zda by nebylo vhodné jejich počet omezit. Přeci jen, je potřeba si uvědomit, že občas je cena za naše pohodlí příliš vysoká, a to nejen pro nás osobně, ale také pro další generace. A na ty bychom měli myslet především. Koneckonců, je jen na nás, v jakém stavu jim zanecháme svět.